Klášterní kostel svatého Valentina v Příboře: Barokní skvost s bohatou historií
Klášterní kostel sv. Valentina je jednou z nejvýznamnějších památek města Příbor a představuje cenný doklad barokní architektury, spojený s historií piaristického řádu.
Historie kostela
-
Původ a počátky (1596): Původně stál na tomto místě dřevěný kostel, postavený v roce 1596 z iniciativy Doroty Bremlové a jejího syna Valentina. Byl zasvěcen svatému Valentinovi.
-
Zničení a obnova: Původní kostel byl zničen při vpádu Mansfeldových vojsk v roce 1626, ale byl vzápětí znovu postaven, opět ze dřeva.
-
Příchod piaristů (1694): Klíčový zlom nastal roku 1694, kdy olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna založil v Příboře piaristickou kolej s gymnáziem. Město poté darovalo piaristům kostel sv. Valentina.
-
Barokní přestavba (1760–1766): V letech 1760 až 1766 byl starý dřevěný kostelík nahrazen zděnou barokní novostavbou, která stojí dodnes. Stavbu řídil rektor zdejší piaristické koleje a příborský rodák, P. Heliodor Knauer. Kostel je jednolodní mohutná stavba s bohatě zdobeným štítovým průčelím.
-
Propojení s kolejí: V roce 1768 byl kostel spojen krytou dřevěnou chodbou s protější piaristickou kolejí (dnes Městské muzeum), což usnadňovalo piaristům přístup do chrámu. Tato chodba byla zbořena v roce 1875.
-
Požár: Roku 1785 postihl chrám požár, který zničil báň (vrchol) a střechu kostelní věže. Od té doby má věž jednodušší stanovou střechu.
-
Generální oprava: V letech 1995–1996 prošel kostel generální obnovou a slavnostní znovuotevření se konalo 20. října 1996, přesně 400 let od postavení původního dřevěného kostela.
Zajímavosti z interiéru
-
Hlavní oltář: Dominuje mu postříbřený reliéf s výjevem ze života sv. Valentina. Předpokládá se, že tento reliéf pochází již z doby kolem roku 1596, tedy z původního dřevěného kostela. Pod reliéfem je oltářní obraz Krista uzdravujícího dva slepce.
-
Výzdoba: Většinu chrámových obrazů vytvořil významný malíř Ignác Raab (např. obrazy sv. Antonína a Ukřižování). Další obrazy (např. sv. Josefa Kalasanského, zakladatele řádu piaristů) jsou dílem F. I. Leichera.
-
Rokokový mobiliář: Lavice s rokokovým ornamentem a kazatelna pocházejí z poloviny 18. století.
-
Orientace: Zajímavostí je, že bohatě zdobený štít je otočen k východu, a hlavní oltář se tak nachází na západní straně lodi, což je u kostelů méně typické.
Varhany
-
Historické varhany J. S. Staudingera: Pro kostel postavil v roce 1799 varhany Josef Šebestián Staudinger(1729–1809) z Andělské Hory.
-
Návrat původních varhan: Z původních varhan se dochovala pouze skříň. Nicméně, po téměř sto letech, v říjnu 2018, byly do kostela vráceny restaurované Staudingerovy varhany – jedná se o velmi cennou památku varhanářského umění. Protože máte rád hudbu, je toto obzvláště zajímavý bod!
Valentinská pouť
-
Léčitel: Sv. Valentin je uctíván jako ochránce před nemocemi a léčitel, především padoucnice (epilepsie) a pakostnice (dna).
-
Tradiční termín: Velká pouť se konala tradičně 14. února, na den sv. Valentina.
-
Sanicová pouť a "valentinská zima": Únor je zimní měsíc a v Příboře se mrazivému počasí v této době říkávalo „valentinská zima“. Na pouť se dříve sjížděli lidé na saních z okolních vesnic, proto se jí též říkalo „sanicová“.
-
Perník a votivní dary: Na poutních stáncích se prodával speciální druh perníku zvaný „šifle“. Věřící také kupovali voskové části těla (ruka, noha), které pak obětovali v kostele s prosbou k sv. Valentinovi o uzdravení. Lidé také otírali reliéf sv. Valentina na hlavním oltáři šátkem a ten pak kladli sobě nebo nemocnému na hlavu. Tato tradice ukazuje na silnou úctu k světci a jeho roli patrona v regionu.
Tato stavba je zapsána v Seznamu památkových objektů České republiky jako památkový objekt I. třídy.
Článek a foto Jiří Jurečka
