Svědek staletí a pýcha města: Farní kostel Narození Panny Marie v Příboře

Příbor, malebné město v předhůří Beskyd, se pyšní nejen jako rodiště Sigmunda Freuda, ale i jako místo s hlubokou historií, jejímž architektonickým ztělesněním je majestátní Farní kostel Narození Panny Marie. Tato stavba, tyčící se nad řekou Lubinou, není jen sakrální památkou, ale je živou kronikou regionu, která po staletí formuje panorama města.

Jeho význam dokládá již první písemná zmínka, která je současně prvním doložením existence Příbora. V listině krále Přemysla Otakara II. z roku 1251 se potvrzuje založení farního kostela. To staví příborský kostel mezi nejstarší a nejdůležitější stavby celé severní Moravy. Dnešní podoba kostela je fascinující mozaikou stavebních slohů, kde se snoubí románské základy, pozdní gotika, renesanční důmyslnost a barokní elegance.

Architektonická Cesta Časem: Od Gotiky po Baroko

Jádro kostela, které je považováno za jedno z nejstarších, má pravděpodobně románské kořeny. Nejvýraznější středověká fáze, pozdní gotika, zanechala otisk v podobě trojlodní lodi a především odsazeného polygonálního presbytáře z doby kolem roku 1400, podepřeného mohutnými opěráky.

Věž: Hranatá Dominanta Města

Absolutní dominantou celého areálu je masivní hranatá západní věž, jejíž celková výše dosahuje úctyhodných 54 metrů. Původně snad součást staršího šlechtického sídla, získala svou finální podobu v období renesance, kdy byla kolem roku 1590 zvýšena o dvě patra, za přispění italských mistrů. Na vrcholu ji korunuje cibulová báň s otevřenou lucernou.

V jejích útrobách se skrývá šest zvonů, z nichž nejstarší je monumentální zvon Matka boží z roku 1629, vážící 2,5 tuny. Jeho příběh je dramatický – během druhé světové války byl spolu s dalšími zvony z věže snesen a odvezen do Německa. Měl být roztaven pro válečné účely, ale naštěstí se jej podařilo objevit v Praze na Maninách a v roce 1947 byl slavnostně vrácen zpět do své věže.

Barokní a Renesanční Detaily

Stavební komplex dotvářejí boční kaple přistavěné na půdorysu trojlistu v 17. století a později barokně upravené. Tyto kaple, kryté helmicemi s lucernami, dodávají vnějšímu plášti kostela jedinečnou plasticitu. Drobnější přístavby zahrnují sakristii, kapli sv. Urbana a Kapli Getsemanské zahrady.

Umělecké Poklady Interiéru

Interiér kostela představuje mimořádně ucelený celek, bohatý na umělecké skvosty.

Největším pokladem je gotická socha Panny Marie s dítětem, známá jako Příborská madona, umístěná na hlavním oltáři. Tato vzácná plastika, datovaná do první poloviny 15. století, je cenným dokladem pozdně gotického sochařství.

Celý prostor obohacuje hodnotný rokokový mobiliář z 18. století – od kazatelny, přes chórové lavice, až po oltáře. Pozornost si zaslouží i varhany, mistrovské dílo z roku 1748 od olomouckého varhanáře Johana Paula Wenigera.

V kapli sv. Urbana, kde se údajně uchovávají ostatky patrona města, je pak k vidění vzácná renesanční kovaná mříž.

Nezapomeňte na detaily: Uvnitř kostela si lze povšimnout i renesančních portálů v presbytáři a kamenných erbů významných duchovních osobností té doby – olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a pražského arcibiskupa Martina Medka.

Areál Kostela: Křížová Cesta a Světci

Kostel je obehnán mohutnou kamennou ohradní zdí, která v minulosti sloužila i jako součást městského opevnění, neboť kolem něj ležel nejstarší příborský hřbitov.

Do zdi je vestavěno čtrnáct kapliček křížové cesty z roku 1887, v jejichž nikách jsou umístěny keramické reliéfy. Naproti západnímu průčelí se nachází hlavní vstup s kovanou mříží (1809), kterou lemují vysoké podstavce se sochami českých a moravských světců: sv. Jana Nepomuckého, sv. Cyrila a Metoděje a sv. Jana Sarkandra.

Kostel je rovněž spojen s životy významných osobností. Například sv. Jan Sarkander, pozdější mučedník a světec, zde jako mladý muž žil a navštěvoval farní školu. Také arcibiskup Antonín Cyril Stojan zde studoval a působil jako kaplan.

Farní kostel Narození Panny Marie prošel v roce 2001 náročnou generální rekonstrukcí, která mu vrátila jeho důstojný a majestátní vzhled. Dnes slouží nejen k pravidelným bohoslužbám, ale i jako prostor pro koncerty duchovní hudby a poutní slavnosti, čímž si udržuje své místo v duchovním a kulturním životě Příbora.

Tip pro čtenáře: Nechte se vtáhnout do staleté historie. Při návštěvě se kromě gotické Madony zaměřte i na detail rokokového mobiliáře nebo na renesanční erbové desky – v každém koutě je ukrytý příběh!